Rok se s rokem sešel a máme za sebou další ročník Bedny. Jako vždycky se něco povedlo a něco zase ne. Ale tak to už bývá. My jsme hlavně rádi, že se podařilo akci vůbec uskutečnit. První ročník byl totiž výsledkem naší euforie po první účasti na brněnské Tmou, druhý už byl trochu víc o "práci", natož ten letošní. Navíc pracovní a rodinné závazky (jo, jo, stárneme :-) ) některých z nás nechaly drtivou část přípravy na ostatních. Tak jsem alespoň obstaral to kecání, jako vždycky. Obvyklé rozhodnutí, že všechno bude pečlivě, řádně a včas připraveno, tak zase vzalo za své. Nakonec ale z myšlenkového kvasu vyrašila (snad) vyvážená sada nápadů. Jen tradiční myšlenka s hlavolamem (a tím i případnou památkou) se nám tentokrát nepodařila dotáhnout do konce, ale příští rok se těšte!
Každopádně hlavní změnou byl upravený systém nápověd. Přehršel možných nápověd v loňském ročníku zafungovala pro mnoho týmů v konečném důsledku demoralizačně. Proto jsme se rozhodli povolit pouze jednu nápovědu - odstraní to absolutní zákys, ale tým si (snad!) dobře rozmyslí, než si o ni zavolá. I když - našly se týmy, které si nepřečetly pravidla pečlivě resp. příliš spoléhaly na neměnnost modelu, takže veliké pak bylo jejich překvapení, když se dožadovaly dalších nápověd. Pravda, v jednom případě jsme poskytli nápovědu č. 2, ale to byl administrativní omyl. S ohledem na celkové výsledky a zatím došlé ohlasy to vypadá, ža zvolená varianta je optimální, takže s velkou pravěpodobností u ní zůstaneme. Jinak nápovědky fungovaly bezvadně po celou noc a myslím, že každého musely jejich příjemné hlásky dobře naladit a povzbudit (tedy s vyjímkou těch, kterým jsme to zvedli my ostatní ;-) ).
Další inovací byla registrační úloha. Myslíme, že se celkem povedla (hlavně pokaždé bylo "jiné" zadaní). Však taky příští registrační úloha, která je mimochodem už hotová, nebude vyžadovat tak intenzivní přístup na web, ani se nebude dát lousknout za půl hodiny (nebo jo?). Bude totiž ukrutně těžká! Prostě buďte rádi, že jsme ji vyřadili z okruhu letošních šifer na stanovištích. :-)
Propojení Bednářských listů a šifer bylo také větší než minule. Kromě úvodníku se dala nápověda nebo přímo i součást šifry nalézt v každém článku. Distribuovali jsem je předem, aby všichni měli čas si je pořádně prostudovat a předluštit. Někomu to pomohlo víc než dost (zejména se to týkalo šachového koutku).
Ale vraťme se do pátečního odpoledne… Za ještě příjemného počasí nakládáme do auta bombu s plynem, šifry a spoustu dalších propriet. Popříjezdu na Letnou se rozdělujeme. Víťa jde umístit šifru č. 1, Martin jde na sraz s pomocníky a my s Járou začínáme napouštět balónky. Vždyť to nemůže být nijak těžké! No, vskutku nebylo. Co nám ale udělalo čáru přes rozpočet, byl značný vítr. Takže jsme vymysleli, že si napřed uděláme zásobu nafouknutých balónků, které budeme strkat do auta a pak je v pohodě navážeme. Pohoda. Bohužel vyšší teplota v autě balónkům příliš nesvědčila a vkonečném důsledku jich zhruba třetina praskla. Dobrá. Jdeme navazovat. Málo rukou znamená, že nejsme schopni bal§onky udržet dostatečně oddělené, takže se nakonec beznadějně zamotají do sebe. Navíc občas praskne i nějaký z těch navázaných. Hmm. Začíná to zavánět průserem. Do avizovaného startu zbývá 10 minut a my váháme, jestli prostě nerozdáme papírky. Pak nám ale hrdost nedovolí a mohutným závěrem, kdy jsme ovšem rezignovali na jakékoli utajování, pročež si balónků musel všimnout opravdu každý, situaci zachraňujeme. V 17:20 už zpráva vesele vlaje ve větru, zvládáme i výměnu prasklého balónku. Zpráva vlaje sice spíše vodorovně než svisle, ale to nevadí. Většině týmů situace dochází rychle, ostatním správné řešení prozrazujeme po šesté hodině, protože balónky tu nebudou věčně.
Dvojku už jsme umístili předem, takže teď jedeme s Víťou položit stanoviště na Malé Straně. Mezitím nás přepadl hlad, takže se rozhodujeme, že si nedaleko tanku dáme gáblík. Stačíme si sotva objednat, když dostáváme zprávu o tom, že první týmy odcházejí z Kampy. Víťa jde tedy ještě rychle zkontrolovat, jak to vypadá u vstupu do zahrady a potkává první tým. Takže platíme předem, abychom pak byli rychlejší (ale dojedli jsme, zase takoví blázni nejsme!). U tančícího domu jsem naštěstí první, takže pokládám zprávu a rozhoduji se počkat na první tým, abych si je vyfotil. Bylo, tuším, něco okolo 19:30. Extrapolací zjišťuju, že nám hrozí noční vítěz. Takže honem jedu položit sedmičku do Modřan. když ji pokládám, začíná pršet :-(. Mezitím rozesmutňuju tým, který mi volá o dodávku šifer na Olšanské hřbitovy. Holt kouzlo nechtěného :-).
Už ve dvojici s Járou jedeme položit terénní část. Náladu nám kazí jen sílící déšť. Ale zase si říkáme, že účastníci na tom jsou hůř než my ;-). Ale vážně - objednané počasí dorazilo s dvoudenním předstihem a vzhledem k tomu, že se nejedná o trvanlivé zboží, tak holt nevydrželo. Ale alespoň nebyla taková kosa co minule, ne? Průběžně dostáváme zprávy o postupu některých týmů. Hlavně rychlost Prahor nám připadá poněkud nepatřičná. Stahujeme se na základnu něco pojíst a odlehčit nápovědkám (ne že by to potřebovaly, ale jejich společmost je příjemná nejenom na poslech). Tady taky nožíme 5. a nad ránem i 7. šifru, když dostaneme zprávy o jejich vyčerpání. Tohle je nepříjemná komplikace (přeci jen to nebylo úplně za rohem, takže týmy si na nás musely cca čtvrt hodinky počkat). Asi k tomu přispěl déšť (některé papíry se rozmáčely), možná i větru (zejména pexeso mělo tendenci uletět), ale určitě i nedisciplinovanost některých týmů, které si braly více výtisků. Šifer bylo totiž původně s rozumnou rezervou více než týmů…
Když nám v půl čtvrté volají Prahory ze stanoviště č. 13, začínáme se pomalu připravovat na noční přesun. Konkrétně uvažujeme o tom, že je prostě v cíli sebereme a pozveme na základnu, aby tam dočkaly rána a posléze příchodu dalších týmů (přece nebudeme vyhlašovat bez obecenstva!). Ale pak najednou dlouho nic...až se (prakticky už ráno) ozývá Fň. Ještě než stačíme vyrazit, zvednou nápovědky telefon a neuvěřitelné se stává skutečností - Prahory! Nejdřív tomu nechceme ani věřit, pak nám to přijde téměř líto, ale nakonec to bereme jako jasný důkaz toho, že nikdo nic, nikdy nemá, míti za definitivní…
Tady bych chtěl něco podotknout - naší snahou je mít co možná široké a pestré spektrum šifer. A přitom co možná nejméně "matfyzáckého" typu, i když se tam i jedna-dvě takové taky najdou. Chceme totiž, aby to nebylo jednostranné a aby se pobavil pokud možno každý. Šifry jsou pak dvojího druhu - buď je jasné, co se má dělat, ale to pak chvilku trvá, nebo je potřeba nějaký nápad, zato pak řešení vykoukne ihned. V žádném případě nejsou potřeba nějaké speciální znalosti, i když občas mohou pomoci (hlavně tím, že vnesou jiný úhel pohledu, což mnohdy odhalí klíč k řešení). Každopáddně znalost akordů na úrovni hudební výchovy základní školy resp. libovolného kytarového zpěvníku nepovažujeme za nic speciálního, rozhodně o nic víc než třeba morseovku. Konec odbočky.
Posléze dorážíme do cíle, instalujeme tabuli a balónky a dychtivě vyhlížíme vítěze. Když dorazí, vznikne trochu problém se semílací šifrou (uznáváme, že nebyla extra vydařená). Hlavně proto, že naše vzorové řešení jsme někde vytrousili, takže nám nezbývá, než si to narychlo znovu namalovat. S ohledem na tohle pak opravdu zavádíme tu toleranci +/- čtvereček. Každopádně to mají správně a tak jim lze grtulovat! Jen jsme zvědaví, jestli se jim podaří vítězství obhájit - podle toho, jak se mnohé týmy dušují, to nebudou mít vůbec lehké. Okolo deváté uspořádáme slavnostní vyhlášení s předáním cen (jako vždycky, trička + hlavolamy). Postupně přicházejí další a další týmy, všem gratulujeme, při vhodné akumulaci účastníků vysvětlujeme a vůbec si užíváme sobotního rána. Výsledný počet týmů, které zvládly v limitu dorazit do cíle, nás mile potěšil. Na druhou stranu si myslíme, že jich bylo tak akorát, takže snižování obtížnosti nečekejte :-)
A dál? Budeme rádi za jakékoli ohlasy a budeme se snažit se z nich poučit. Za chyby a nepřesnosti, kterých jsme se ani tentokrát nevyvarovali, se omlouváme. Na druhou stranu - řada zdánlivých možných souvislostí (hlavně 61, 59, odpovídající počty písmen v různých šifrách apod.) nás prostě vůbec nenapadla - ale alespoň to měli někteří ještě pestřejší, než jsme to plánovali.
A teď už nezbývá než se těšit na Bednu 2005! (nebo na jinou podobnou akci, v odkaz jich najdete dost)
Vaši Svobodní Bednáři - Jára, Víťa, Martin a Dalibor.